CO JE TO DIABETES MELLITUS?
Diabetes mellitus je syndrom porušené látkové přeměny cukrů (sacharidů), tuků (lipidů) a bílkovin (proteinů), který je způsobován buď :
(1) absolutním nedostatkem až chyběním vlastního inzulinu v těle – v tomto případě jde o diabetes mellitus 1. typu,
(2) komplexem osmi různých přičin (porucha dynamiky sekrece inzulinu ve slinivce břišní, snížená citlivost tkání na inzulin, snížená sekrece inkretinů ve sliznici střeva, zvýšená sekrece glukagonu, nadměrný výdej glukózy z jater, porucha endokrinní funkce tukové tkáně, zvýšené zpětné vstřebávání (resorpce) glukózy v ledvinách, porucha regulačních funkcí mozkových center) – v tomto případě jde o diabetes mellitus 2. typu.
JAK ČASTO SE DIABETES MELLITES VYSKYTUJE
V roce 2018 se v České republice diabetes vyskytuje asi u jednoho milionu obyvatel (tj. u 10 % populace). V ostatních zemích je situace obdobná. Výsledky léčby jsou však ovlivňovány celkovou úrovní příslušného státu. Diabetes mellitus 1. i 2. typu se vyskytuje v každém věku.
JAK ZJISTIT ZDROJE PRO ÚČINNOU LÉČBU DIABETU?
Ohlédnutí do historie ukazuje:
objev účinného léku (např. inzulin, inzulinová analoga, inkretiny, glifloziny, …),
konstrukce originálního technologického zařízení
(1) pro kontrolu účinnosti léčby (polarimetry, glukometry, kontinuální monitory, …),
(2) pro zlepšení komfortu léčby (injekční stříkačky, inzulinové pumpy, inulinové dávkovače) apod. Zavedení nové léčebné metody (algoritmus dávkování inzulinu, plán dynamického sportovního tréningu, racionální jídelníček, …) má praktický dopad teprve tehdy, až se podaří motivovat a edukovat nejen osoby s diabetem a profesionální zdravotníky, ale i ty, kteří rozhodují o ekonomickém potenciálu společnosti.
JAKÉ JSOU CÍLE A PROSTŘEDKY LÉČBY DIABETU?
Cílem léčby diabetu je, aby se člověk s diabetem dožil takového věku jako lidé bez diabetu a přitom měl dobrou fyzickou i duševní výkonnost. Jedním z prostředků k dosažení tohoto cíle je vedle normálního krevního tlaku, normální tělesné hmotnosti, normální koncentrace tuků v krvi a normální koncentrace inzulinu v plazmě především dlouhodobá normální nebo alespoň skoronormální koncentrace cukru v krvi (tzv.euglykemie), tedy uchovávání normální koncentrace glukózy v krvi v průběhu dne i noci.
MUZEUM DIABETU
Prostřednictvím svých exponátů přináší souhrnné poznatky o historickém vývoji léčby diabetu v českých zemích od nejstarších dob po současnost, a to v kontextu ke světovému trendu. Na příkladu technologického vývoje pomůcek, jakož i farmaceutického výzkumu na poli léčby chce přiblížit klíčové mezníky v jednotlivých historických obdobích.
Z UČEBNICE JOSEFA THOMAYERA 1897
„Počátek diabetu se nedá zjistit. Po delším trvání nemocní hubnou a naříkají si na úbytek sil. Hlavní příznaky jeví moč: obsahuje cukr, jehož objevení jest pro diagnózu rozhodným.
Obnáší až 10 % cukru. Kvantum moči je obyčejně vetší, 2-3.000 cm2, ale i více. Kromě toho nalézá se v moči aceton, kyselina acetonová…“
(Thomayer J.: Pathologie a therapie nemoci vnitřních. Nakladatelství Bursík and Kohout, Praha 1897, str. 135-136.“